Ptáčci-soroki a slané pletýnky

Ptáčci - skřivánci - soroki

Na internetu jsem našla více zdrojů, jak udělat z jednoduchého uzlu kynutého těsta takové malé ptáčky. Vybrala jsem si ruský zdroj Жаворонки из постного теста (Skřivánci z postního těsta). Je to s anglickými titulky. 
Tito ptáčci se v Rusku pečou tradičně na Den sevastijských mučedníků(*více na konci článku). Protože je to v době Velikého postu, pečou se ptáčci z jednoduchého postního těsta. Ptáčci představují v pravoslavné tradici duše čtyřiceti mučedníků, které letí k Bohu.

Recept:

• 600 g hladké mouky 
• 1 polévková lžíce cukru
• 1 čajová lžička soli
• instantní droždí - množství dle návodu na sáčku(nebo 30g čerstvých kvasnic)
• 250ml vlažné vody
• 80 ml rostlinného oleje (olivový, slunečnicový, řepkový)

Dala jsem část mouky polohrubé (asi 1/3), soli bych příště dala o půl lžičky víc. Vody možná o malinko víc nebo ubrat mouky. Těsto by ale mělo být spíš tužší a má se tedy nechat déle kynout.

Z poloviční dávky mi vyšlo 8 kousků. Kousek se dobře prohnětá, uválí oválek a nechá se pod utěrkou 10min odpočívat.

Rozválí se na pramen delší než jídelní nůž, na koncích nechte spíš bakulky než špičky.

Udělá se obyčejný uzel, konce musí vykukovat, jeden konec je hlavička, druhý je ocásek. Posadí se takto, protože pak nejlíp sedí a překřížení připomene složená křidélka.

Na hlavičce se vymodeluje špička, která po rozstřhnutí nůžkami připomíná zobáček. Ocásek se zplacatí rukou nebo lžičkou a 3-4x nastřihne. Do hlavičky se špejlí píchnou důlky a vloží zrnko pepře.

Dáme na plech vyložený pečicím papírem, opět zakryjeme utěrkou a necháme 10-15min kynout.  Potřeme silným roztokem slazeného černého čaje a dáme do trouby vyhřáté na 200°C. Pečeme 18-20min. Po vytažení z trouby je možné zlehka potřít olejem nebo sádlem, ptáčci se víc lesknou.

Moji první ptáčci. Může se jim říkat skřivánci, holoubci, kuřátka...:-)

Chutnají jako obyčejný rohlík nebo houska a hodí se jako příloha k ledasčemu.

*************************************************************************
Tak a teď ty pletýnky. Zaujal mě především způsob zaplétání, který jsem dosud neznala.

Domácí pletýnky

Recept:

• 450 g hladké mouky
• 300 g polohrubé mouky
• 380 ml mléka
• 90 g rozpuštěného tuku - nejlepší je směs másla a sádla
• 2 vejce
• 1 a 1/2 lžičky soli
• 1 lžíce cukru nebo medu (kvůli nastartování kvasnic)
• 1 kostka droždí (cca 40 g)

Zpracovat jako obvyklé kynuté těsto. Tentokrát jsem pletla z jediného pramene.

Tady jsou pletýnky v různých fázích zaplétání. Levým koncem utvořím oko(využiji víc než půlku pramene), pravý konec směruji doleva a jeho podvlečením utvořím uzel. To výchozí dolní oko překroutím zprava doleva a volný konec prostrčím dovnitř dolního oka.

Pletýnky necháme 20-30min kynout na plechu, pak se potřou vajíčkem nebo aspoň mlékem a posypou mákem, sezamem, kmínem se solí...

Pečou se při 170-180°C asi 20min, nutno vyzkoušet dle trouby

Tyhle pletýnky mi šly docela dobře. Je to sice jinak pletené, než jsem byla zvyklá, ale v podstatě je méně vyvalování pramenů a míň žmoulání na koncích housek. Vůbec se mi při pečení nerozplétaly. Pokud by se někomu hodilo video, tak je zde
Einstrangzopf

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(*) Kdo byli sevastijští mučedníci?  Bylo to 40 mučedníků, kappadockých křesťanských vojáků římské legie Fulminata, kteří odmítli zříct se křesťanství. Stalo se to v Malé Asii v tehdejší provincii Armenia Minor (dnes střední Turecko) 9.března roku 320 n.l. Město se jmenovalo Sebasteia(Sebaste), dnes turecky Sivas. Město leží v nadmořské výšce přes 1200m, zimy jsou tam kruté, jezer je poblíž několik. Celý příběh zde nebo zde (v italštině).
Ruská tradice pečení ptáčků pochází ještě z pohanských časů, kdy se slavila jarní rovnodennost a příchod jara. K tomuto datu se očekával i přílet skřivanů z teplejších krajin. Ptáčci z těsta byli vystavováni na okna, děti je nosily napíchnuté na větvičkách na nejvyšší kopec a různými říkankami vítaly jaro.
Pravoslavná církev pečení ptáčků nezakazovala, ale vztáhla je k oslavě čtyřiceti sevastijských mučedníků, jejichž svátek 22.3. (dle pravoslavného kalendáře 9.3.) je v Rusku jeden z nejvýznamnějších a nejtradičnějších. V západní církvi je to 9.3., později přeloženo na 10.3., podle gregoriánského(současného) kalendáře.
Pokud vám nesedí mučednická smrt mrazem a období rovnodennosti, tak nutno podotknout, že to bylo v horské oblasti a že 9. březen se dnu rovnodennosti "přiblížil" až po staletích (známá chyba juliánského/pravoslavného kalendáře). Vypadá to tak, že pohanský zvyk pečení ptáčků se na Rusi změnil v křesťanský zhruba před 300 lety, což se mi zdá docela pravděpodobné.
Sorok znamená rusky 40, proto se ptáčkům říká také soroki. (zdroj: pravoslavný časopis Foma)