Starosti s jehňaty

Koncem dubna se narodila další jehňata. Největší překvapení nás čekalo u stařičké ovce Leny - narodila se jí trojčata, všechna vypadala zdravě.

Trojčata - je jim půl dne, chodí se napít k mámě a odpočívají.

U trojčat je potíž, vždycky jedno bude trochu ošizené. Navíc tahle ovce se skoro vždy dva dny po porodu "složila". Museli jsme jehňata přikrmovat a ovci napájet z lahve roztokem glukozy. Stalo se to i tentokrát, jenže nakonec to nedopadlo nejlíp. Jedno z jehňat dostalo průjem a vydrželo jen tři dny, ovci jsme udrželi naživu skoro týden. Zůstali dva sirotečci - dvě malé ovečky.

Sirotečci mají 2 týdny - vlevo je Kukačka, vpravo Mazlík.

Kukačka se ještě za života svojí mámy snažila vecpat k jiné ovci a skoro úspěšně. Snažili jsme se tomu zamezit, protože pak by hladovělo jiné mládě a my bychom nevěděli, které vlastně potřebuje přikrmit.

Mazlík - je drobnější, není moc aktivní, trochu kulhá, tak jí dávám stopové prvky jako selen, hořčík apod, protože to může být nějakým jejich nedostatkem. Z lahve ale pije s chutí plnou dávku.

Skoro se nezajímáme o ostatní jehňata, protože těm nic nechybí. Mají svoje mámy a někdy už neví, co roupama dělat.

Kukačka si přišla zjistit, jestli by ještě nemohla něco dostat. Tohle jehně je mimořádně životaschopné a navzdory nepřízni osudu se o sebe umí postarat.

Kukačka a Mazlík mají 4 týdny, dostávají 1/2 litru mléka dvakrát denně a trochu už se pasou. Dáváme jim čerstvé kravské mléko, jezdíme pro ně na blízkou farmu. Za měsíc budou dostávat mléko už jen jednou denně a až jim budou tři měsíce, tak budeme mít konečně pokoj s krmením. Poučení pro příště - nechávat si jen mladé a zdravé bahnice, odpadne tak spousta práce a starostí.

Máme prvního beránka

 Ušáček se narodil 3. dubna ovečce Lady.

Tady je mu jeden a půl dne.

Jméno si vysloužil, když jsem ho nemohla najít a pak jsem si konečně všimla opodál ležícího jehněte, tedy spíš jeho vztyčené hlavičky s ušisky trčícími legračně do stran.

Tady už mu jsou 2 týdny.

Vesele si poskakuje, všude se plete, ale vždy včas uteče.

I když seno ještě nebaští, jen přičichává a olizuje, musí se ke krmitku taky nacpat. Našel si velmi výhodné místečko, nikdo se na něj nemůže mačkat, ani na něj šlápnout.

Venku se skoro nedá chytit. Odsud se mu ale vůbec nechtělo, dokonce se nechal hladit.

Jediné, co mu schází, jsou kamarádi. Nějací by se měli narodit začátkem května a to teprve bude zábava.

Předjarní víkend s ovcemi a včelami

 Teplota pěkně nastoupala, sníh zmizel a jaro se už nezdá vzdálené. Tak nejprve jdeme za ovečkami.

Žabka je trochu plachá, ráda by něco dostala, ale nerada jde k někomu blíž.

Beran Fox je pánem stáda a rád si o sobě myslí, že je nejoblíbenější u lidí. Nejvíc ze všech strpí hlazení, drbání, krmení z ruky. Jenže u berana se to nesmí přehánět, pak je až moc domýšlivý.

Tady se něco dává? My taky chceme!

Dnes je na pořadu dne velká kontrola včel. Při lednovém odběru vzorků jsme na jednom stanovišti měli zvýšený výskyt roztoče Varroa destructor. Budeme muset udělat léčebný zásah.

Tak tady nepomůže už žádný zásah. Celé včelstvo uhynulo při těch velkých mrazech. Ačkoliv byly silné, nezvládly přesunout se v celém chumáči o poschodí níž k dalším zásobám, a tak zahynuly hladem. Aby se vydaly pro zásoby jednotlivě, to už vůbec nejde, zima je úplně paralyzuje.

Tyhle se vesele proletují, zásoby pylu  zatím nenosí. Všimněte si, jak jim při letu visí ty zadní velké nožičky.

Včelař se probírá rámky a kontroluje, kde jsou usazené a jestli už matka klade.

Rámek je pěkně obsazený. Jestlipak se zrovna tam něco děje?

Vida! Tady to je. Na okrajích jsou zavíčkované zásoby, uprostřed je zavíčkovaný plod. V zavíčkovaných buňkách se mohou schovávat roztoči. Pomocník hned přispěchá se štětečkem namočeným v M-1R a víčka natře. Ta látka proniká i voskem a roztoče zabije. Nátěr se musí provádět právě teď zjara, kdy je těch buněk málo. Jednak se zamezí množení roztoče, jednak se té chemie nemusí použít tolik.

Pak se na fumigační pásek nakape pár kapek Varidolu, pásek se podpálí a připíchne na krajní rámek. Celý úl se rychle uzavře - česna, víko, větrací očka.  Ten dým je škodlivý pro roztoče, včely to vydrží. Roztoč, který sedí na včele nebo je v nezavíčkované buňce s plodem, většinou zahyne. Za půl hodiny se včelám zase otevřou česna.

Používáme látky povolené svazem včelařů. Tyto látky nemají žádný negativní vliv na kvalitu medu.

Pak jedeme na lesní stanoviště. Tam jsme měli parazitů velmi málo, žádný jarní zásah není potřeba.

A hleďme! Včely nosí pyl. Asi z nějaké lísky na výsluní. Přitom je toto stanoviště relativně nejchladnější.

Vrba jíva na naší pasece ještě pyl nedává.

Bříza má jehnědy ještě zcela zavřené.

Pupen modřínu. Chomáč jehličí už je nachystaný za 2-3 týdny vyrašit. Modřín raší mezi prvními jehličnany.

To jsou naši mravenci. Už třetím rokem si to tady u nás budují. Taková větší lesní mraveniště nejsou na každém kroku.

Za 2-3 týdny budu sázet smrčky, to už bude opravdové jaro.

Spí včelí úl, spí bílá zahrada....

... spí světa půl, mráz řeku opřádá.
To je refrén z písničky "Prosinec"  dvojice Uhlíř-Svěrák, kterou napsali pro pořad "Hodina zpěvu". Je určená pro děti a hodně se zpívá na všelijakých předvánočních vystoupeních. Tak nějak mi vlezla do hlavy a zrovna touto dobou je aktuální, i když prosinec vůbec není.

Včely zcela určitě nespí, ale stáhly se zase do zimního chumáče, aby přečkaly tyto únorové mrazy.

Na zahradě nejsou jen včely, zimují tu i naše ovečky s beranem.
Zahrada je pod sněhem, nikde nic k snědku, tak se musí krmit. Sena nemilosrdně ubývá, minulé suché léto nám moc možností k pořízení zásob nedalo. Musí se tedy přikrmovat - obilninové granule, drcené zrní, vojtěškové granule...

Je jich celkem šest a musí mít dvě korýtka, aby mohly žrát současně. Dávka se musí odměřit, aby se to nějak nepřehnalo. Nadbytek škrobů by mohl způsobit zažívací obtíže vedoucí až k úhynu.

Pak dostanou do krmelce seno. Sežraly by klidně i dvojnásobek. Neuškodilo by jim to, ale bohužel se s ním musí šetřit. Ovečky se chovají jako lidi. Když je něčeho dostatek, tak s tím i plýtvají - seno roztahají, padá jim od huby....
Další důležitou věcí je voda. Pokud nemají čerstvou pastvu, tak na rozžvýkání a strávení sena nutně potřebují vodu. A ta do rána zamrzá.

Takže denně donést vlažnou vodu a vytáhnout bloky ledu.

Zima sice má své kouzlo, ale už se těšíme na jaro, my lidi i ty ovečky.