Mít nohy v teple

To je opravdu důležité. Pokud v zimě člověk sedí delší dobu u počítače nebo u televize a má na nohou jen ponožky nebo pantofle, jsou nohy studené, i když se topí. To by už muselo být extra přetopeno, aby bylo teploučko i při zemi. 

Mám pár jehněčích kožešin, které začínají přebývat, a tak jsem se pustila do výroby papuček. Vzhled není rozhodující, nohy mám většinou pod stolem.

Inspirovala jsem se tady.

Je potřeba obkreslit chodidlo, tužku držet kolmo. Vepředu přidat 1cm a pak ještě dokola 1cm (0,5cm kvůli pohodlí+0,5cm na švy). Případně na to pohodlí přidat ještě o trochu více. Pak se krejčovským metrem nebo nějakou stuhou zjistí obvod toho modelu chodidla. Střih druhé části papuče vychází z obdélníku - délka se rovná obvodu střihu chodidla, šířka odpovídá požadované výšce papuče. Obdélník se přišije po obvodu podešve, ve špičce se nechá trochu nedošitý. Pak se přímo na noze  zjistí, jak se bude na nártu modelovat. Platí - dvakrát měř, jednou řež. 

Mám ten nártový šev trochu šejdrem, příště to bude lepší.

Šila jsem šev srstí k sobě, takže je vidět. Ten nártový šev se nedošívá až nahoru, aby se to dobře nazouvalo.

Určila jsem ke zpracování ještě další poněkud ošuntělou kožešinu a zkusila jiný střih. Inspirace zde. Udělám je ale nízké.

Rozpracováno: na jednom nártu mám šev, nechtělo se mi rozřezat další kožešinu, takže vzhled jde stranou.

Samozřejmě je potřeba pevná režná niť, raději dvojmo. Bez náprstku by to vůbec nešlo.

Neocenitelnými pomocníky jsou tyto svorky, nahrazují špendlení a jsou mnohem lepší. Patchworkářky to znají.

Zatímco toto píšu, lebedím si už v mých "ovečkách".

Co se v mládí naučíš..

Dnes skoro nemá smysl šít si oblečení, dokonce ani pro děti ne. Jenže někdy nastanou situace, kdy se nějaká zručnost může hodit.

Mám zdravotní problém, pravá ruka trpí dost silným otokem a já mám při koupi konfekce potíž - rukáv je mi velmi těsný. Občas si nechám nějaký letní kostýmek ušít na míru, ale co s kabáty? Nezbývá než hledat a zkoušet.

Teď jsem narazila na výprodeje a ceny byly neodolatelné. Zakoupila jsem bundu o tři velikosti větší a dala se do úpravy. Riziko bylo zanedbatelné, za ty peníze neseženu ani pracovní bundu ke krmení ovcí.

Bunda je nepodšívkovaná. Látka je impregnovaná proti dešti a na rubu je nějak přilepená zateplovací jakoby sametová látka.

Rozpárala jsem odzdola celkem šest svislých švů. Zipy, kapsy a límec zůstaly netknuté.

Dva dny jsem mudrovala, o kolik budu muset zmenšovat a kde. Prostudovala jsem si tabulku konfekčních velikostí a viděla jsem, že musím kolem dokola ubrat 18cm- vzadu 8cm, na bocích 2cm a vpředu 8cm. Přední švy byly nejnáročnější. Taky jsem musela částečně rozebrat další švy, aby se ty upravované daly zase zapracovat. Pak jsem jeden večer pod lampičkou opatrně párala a další den odpoledne bundu zase sešila.

Hotovo! Černá látka se špatně šije, ale pak tam nevidí ani ostatní ty mírné prohřešky:-)

Využila jsem odstřižku z předního švu a rozšířila ještě trochu víc pravý rukáv, když už jsem to měla rozpárané. Je to vidět na obrázku - svisle středem, lze poznat podle narušené struktury vzoru. V reálu to v podstatě není vidět, šev je při těle.

Bundu budu asi úplně normálně nosit, jako pracovní bude využívána až časem. Že bych se ještě do něčeho pustila?

Babička šije

Najednou byla potřebná nějaká taška do hudebky, aby se tam vešel sešit klavírní školy, něco na přezutí a lahvička s pitím. Rozměry byly dány a taška skoro ušitá. Jenže pohádková kniha podobných rozměrů se tam sice vešla, ale další věci ne. Takže byly zde dvě možnosti: tašku dokončit a ušít jinou nebo párat a nějak improvizovat. Rozhodla jsem se pro druhou možnost a tašku doplnila o boční díly. Těžko by někdo uhodnul, že to nebyl původní záměr:-)

Větrník jednak tašku zpestřuje, ale taky maskuje přišití vnitřních kapsiček.

Prošívaná taška s výztuhou je šitá v podstatě stejně, jako moje dřívější dospělácké nákupní tašky.

Celá taška jde zavřít na zip, aby malé hudebnici nic nevypadlo.

Školáčci asi často potřebují pastelky a fixy, do pouzdra se to ani nevejde. Tak jsem honem ze zbytků spíchla malou taštičku.

Tohle nenáročné šití s jasným zadáním mě docela baví, je to suprový relax.

Srdíčkové chňapky a taška na ošatku

Náhodou jsem na internetu narazila na tento střih - chňapka ve tvaru srdíčka. Dala jsem ten pdf soubor raději na můj Google Disk. Doporučuje se vytisknout 3x. Vnější srdce je střih na látkový potah, menší je na střih izolační vrstvy a pak je tam naznačen střih na "krovky".
Náhodou jsem koupila nějaké zbytky látek a ta zelená mě inspirovala udělat chňapku "list". Je to dárek do kuchyně, kde je dominantní barvou svěží zelená.
Nejprve jsem prošila základní sendvič - látka, 2x vložka, látka. "Krovky" jsou z dvojité látky, tmavší lemovací proužek zpevňuje kraje. Přiložila jsem "krovky" na své místo a okraje chňapky jsem obšila entlem.

Pak jsem okraje začistila šikmým proužkem.

Pak už zbývalo jen přišít poutko.

Občas potřebuji přenést nějaké pečivo někam jinam, zároveň s miskou nebo ošatkou. Tak jsem dostala nápad ušít si na tu ošatku jakousi tašku. Je to ryze účelová věc, tudíž jsem si nějakou ozdobností hlavu moc nelámala. Změřila jsem si obvod ošatky a nejmíň 2cm přidala. Trochu kupeckých počtů mi postačilo na zjištění velikosti čtverečků.

Zhotovila jsem tento pás, podložila termolínem a další látkou. Vzniklý sendvič jsem proštepovala.

Podobný sendvič jsem připravila pro dno. Obkreslila jsem na látku misku vhodné velikosti.

Pás jsem spojila do kruhu a našpendlila na obvod dna. Šev je začištěn šikmým proužkem.

Zbývalo začistit i vršek a přišít ucha.

"Proutěnou" misku jsem kdysi koupila někde v domácích potřebách, dá se mýt i v myčce.

Teď už zbývá dovnitř něco naskládat. Jako první tam asi budou velikonoční mazance, vajíčka, piškotový beránek a nějaké perníčky.

Taška velká jako svět čili mondo bag

Při brouzdání po internetu jsem se už dříve setkala s výtvory patchworkářek, které upřednostňují čtverečky - dělají tímto stylem přehozy, tašky, prostírání atd.
Kdysi jsem si taky začtverečkovala, spodní strana je fleecová. Určeno k televizi přes kolena.

Nějaká logika v těch čtverečcích je, ale není to, jak říkají patchworkářky, "cesta kolem světa".

Pak mě napadlo, že udělám dva podsedáky do křesel v podobném stylu. 

Dva kusy čehosi, co už pár let leželo v krabici.

Nedávno jsem to vyhrabala a došla k názoru, že to asi nedokončím, takže to buď vyhodím, nebo na něco předělám. Vzpomněla jsem si na "mondo bag". Ta taška se dělá ze čtverečků a šije stejně jako jsem dělala svoje předchozí tašky - zde a zde, liší se jen velikostí. Tady uvádím inspiraci odjinud, ale jsou toho na internetu spousty. Ty dva moje kusy jsem rozpárala na dva a dva a doplnila.

Tady jsou ty čtyři kusy poskládané. V centru bude dno, tak jsem to odflákla většími čtverci. 

Každý ze čtyř dílů jsem podlepila vliselínem a spolu s podšívkou  proštepovala. Pak už se díly sešívají - nejprve to dno, tj. tam kde se ty části "větrníku" stýkají, potom se sešijí boky.

Švy jsem neentlovala, začistila jsem je proužkem látky.

Tohle je taška otočená naruby. Mně se na tom líbí ta prostorová konstrukce. Zajímavá geometrická hříčka:-)

 Pak jsem přidělala ucha. Protože chci  do tašky pohodlně vkládat třeba i velkou čtvercovou krabici, musela jsem délky popruhů nanečisto vyzkoušet, aby se taška dala naplno rozevřít.

Obrázek je tam vložen jako pomůcka, aby bylo trochu vidět, jak to bude vypadat při nošení.

Dovnitř jsem všila další ucha, aby se dala snížit užitná výška.

Tato taška je určena na přenášení lehkých, ale objemných věcí. Dobře se tam naskládá nějaké oblečení a šup s tím do auta. Zavrhla jsem původní nápad - přenášení dortů v krabici. Taška je moc velká. Musím sednout a tu "konstrukci" si předem líp spočítat.

Špendlíkovník na ruku

Málokdo se obejde při šití bez špendlíků. Já tedy ne. Sama sobě se divím, jak jsem to mohla taková léta vydržet bez této pomůcky. Nějaký polštářek na špendlíky jsem si časem sice pořídila, ale jestliže pendluji mezi přípravným stolem a šicím strojem, tak ho zapomínám přenést. Taky si ho při sešívání často shazuji na zem. Takže vyvstane potřeba mít ho přímo na sobě.Když se rozhodnu, že něco fakt potřebuji, většinou to chci hned. Tak jsem honem něco "zmastila".

Tady je můj postup. Kousek látky, něco na vycpání, široká guma a malé  zavařovací víčko. To víčko má zabránit tomu, aby se špendlíky nepropíchly až do "živého".

Z látky jsem vystřihla kolečko o dvojnásobném poloměru víčka. Dále jsem si připravila pásek o délce 8-10cm

Na rubu látky jsem si tužkou obkreslila víčko a k líci přišila pásek.

Látkové kolečko po obvodu nastehuji, vložím víčko (hladkou stranou na látku) a stáhnu. Bohužel jsem si to látkové kolečko udělala trochu malé. Pak ještě všelijak sešiji, aby látka co nejtěsněji obalovala víčko. Z dětské teplé ponožky jsem ustřihla špičku.

Vycpanou špičku jsem nasadila na víčko a ještě trochu nacpala. Potom stačí okraje ponožky podhrnout a přišít k látce kolem dokola.

Na závěr jsem přišila širokou gumu. Její délka je taková, aby výrobek dobře držel na ruce.

Na mém špendlíkovníku je vidět, že jsem se s tím moc nemazala. Původně jsem měla jinou představu. Momentálně ale nemám čas dělat něco hezčího, hlavně že to slouží.

Sew together bag

Tato taštička se česky nazývá všelijak, ale těžko najít nějaké krátké jednotné pojmenování. Plácnu něco podle sebe... třeba ...zipová taštička tři v jedné :-)

Zkusila jsem to po svém bez cizího střihu a tady to zaznamenávám. Přidám odkaz na stránku, která mi pomohla nejvíc -
http://quiltbarn.blogspot.cz/2014/03/sew-long.html

Na té stránce najdete odkazy na 5 dílů jak pracovat se zakoupeným střihem.

DAY 1 - March 14th
DAY 2 - March 15th
DAY 3 - March 16th
DAY 4 - March 17th
DAY 5 - March 18th
Hodně pomůže i 8dílné video, zde odkaz na první díl (tam se toho moc neděje), ale odtud vede cesta k dalším dílům.
https://www.youtube.com/watch?v=qeRKxmoEI7A
Další odkaz je na tajwanské video, švadlenka drmolí čínsky a šije fofrem:-), trvá to skoro hodinu, něco tam dělá mírně jinak, ale dost mi to pomohlo a líbila se mi i jiná její instruktážní videa.
https://www.youtube.com/watch?v=jOA0Fq2vO_w

Tady je pár snímků z mého pokusu. Nepopisuji každý detail práce, rovněž jsem vypustila popis závěrečného sestavení. Doporučuji případně se podívat na uvedené odkazy.

Nachystané díly A, B, C, vnitřky kapsiček už jsou
přišité k začištěným zipům

Kontrola, těch není nikdy dost. Nevšimla jsem si ale,
že jeden zip je naopak (všimněte si na hotovém výrobku).
Teď jsem to ale ještě mohla poměrně snadno opravit.

Venkovní díl - termolínový proštepovaný sendvič

Odměřila jsem od středu zipu 11cm na každou stranu

přeložila a prošila, čímž se uzavřel spodek
zazipované přihrádky

Všechny tři už mají uzavřený spodek

Boční díl

Rozměry dílů

    Schematický nákres - vnitřek taštičky z boku

Z nákresu je vidět, že jsou zde tři typy obdélníkových dílů:

• díl A (6ks) vnitřky uzavřených kapsiček
• díl B (2ks) v mém modelu  červená látka se srdíčky
• díl C (2ks) v mém modelu růžová vzorkovaná

Díly B a C jsou podlepeny vliselínem.
Délka zipů včetně začištění konců - 25 cm

Výchozí rozměry dílů:

• A .......  12,5cm x    25 cm
• B ....... 28 cm x     25 cm
• C .......  28cm x     25 cm

Boční díl je lichoběžník -  4ks

• dolní základna   38cm
• horní základna   16cm
• výška                 13 cm 

 Šila jsem na šířku patky, tj. 0,5-0,6cm
Vnější díl: 26cm x 38cm (při sestavování případně ostřihnout)
zip 54 cm
Rozměry nejsou možná ideální, pro příští verzi je zřejmě změním. Zamýšlím udělat několik variant velikosti.

Tašky a obal na knihu

Před časem jsem ve svém článku  Letní rychlošití ukázala taštičku pro vnučku. Na podobném principu jsem ušila dospěláckou tašku. Inspirovala jsem se zde a zde. Pokud se vám zdá, že ten postup je nějak jiný, než u té dětské taštičky, tak je to jen první dojem. Vyjde totéž.

Taška se v tomto případě sestavuje ze čtyř pruhů o rozměrech 16cm x 64cm. Proužky látek nestejné šířky jsou kladeny pod úhlem 45°, mají délku aspoň 27cm. Našívání nutno průběžně kontrolovat na nějakém pomocném papírovém pruhu 16cm x 64cm, aby po sešití proužků šel oříznout (ostřihnout) pruh o požadovaném rozměru.
Na internetu jsem narazila na tento obal na knihu a zatoužila jsem zkusit si to.

Sešívala jsem proužky o šířce 3cm, vždy tři vedle sebe. Šila jsem na šířku patky. Po vyžehlení jsem zjistila šířku trikolory a zarovnala na čtverec. Poskládala jsem si čtverečky, pak sešívala do pruhů a ty zase k sobě tak, aby mi šel vystřihnout požadovaný obdélník obalu, přičemž směr pruhů je 45°. Samozřejmě jsem nezapomněla k obalu přišít záložku.

Nedokončená taška, vpravo je podšívka
s našitou kapsičkou

Jak už jsem tak byla zabraná v tom proužkovém šití, napadlo mne udělat ty základní díly tašky jinak, obdobně jako ty trikolorky na obalu. Nevypadá to až tak špatně a velkou výhodou je, že proužky jsou dlouhé jen 16cm, tudíž se využily i menší zbytky látky. Nevýhodou bylo zase to, že musely mít stejnou šířku. Ze začátku to chce trochu kupeckých počtů, zkusit si to a první čtvereček (celkem jich je 16) případně obětovat.
Mám těch zbytků nějak moc, takže si asi zopakuji tyhle drobné šicí projekty. Do velkých věcí, jako třeba přehozy na postel,  se mi momentálně pouštět nechce.

Letní rychlošití

V létě obvykle šití moc neholduji, nechávám to spíš na podzimní plískanice nebo na zimu. Jenže přišel čas "vnoučecích" narozenin, tak se hodilo něco k dortu přidat. Jednou z možností byl i malý hadrový dáreček.

Ušila jsem polštářek ve tvaru dvojitého srdíčka, námět jsem našla zde - Leseherz neboli "čtenářské srdce". Pro jednu vnučku jsem ušila modrou variantu, zde představuji fialkově růžovou. Nejprve se ušije každé srdce zvlášť (vynechají se otvory na bocích), pak se vyžehlí, přiloží na sebe, sešijí jedním švem, vycpou a ručně uzavřou.

Nedokončené srdíčko, zbývá ručně zašít 4 otvory

Další možností byla hračka šitá z ponožek, samozřejmě nových. To se koupí sada dětských ponožek, vypere a během chvilky je to nastřihnuté a ušité. Vycpání taky dlouho netrvá, horší je to s ručním sešitím vycpávacích otvorů, sešitím dílů a jakémsi dokončení hlavičky.
Nic jsem nevymýšlela, načerpala jsem rozumy třeba tady - koťata.

Tak tohle jsou ta moje, jsou příjemná na omak

Vyvstal problém, do čeho je dát, tak mě napadlo spíchnout nějakou taštičku. Plánuji vyzkoušet si šití nějakého nového typu tašky a narazila jsem na tohle - taška a taška jinak. Jsou toho na internetu spousty. Prohrabala jsem zásoby a našla látku se čtvercovými obrázky o rozměrech asi 10,5cm x 10,5cm, našly se i další kousky látek, co by jakžtakž ladily. Posešívala jsem čtverečky, polotovar podlepila vliselínem a dokončila (podšívka a ucha).

16 čtverců, z toho 8 obrázkových - co dům dal

Dno je vlastně čtvercové

Není to nijak složité, takže se po čase asi pustím do "dospělácké" varianty.

Pro dvě koťata bylo místa v tašce tak akorát

Dvouleté vnučce se taška s koťaty docela líbila, má totiž moc ráda zvířátka, živá i hadrová.
Takže teď si dám od šití zase na čas pokoj.

Látková taška s velkou nosností

V tomto článku jsem zachytila postup šití tašky, do které se dá naskládat minimálně 10kg. Mám to vyzkoušeno.

Materiál:

• vnější látka - 54cm x 91cm (zde směsová látka koupená v bytovém textilu)
• tenký vatelín nebo vliselín - 54cm x 85cm
• vnitřní podšívka - 54cm x 85cm
• nylonový nebo polypropylenový popruh (šířka 3cm) - 250cm
• vnější kapsy (volitelné) 2ks - v.23cm x š.21cm
• polyesterové nitě

Dále  nůžky a šicí stroj.

Postup:

Naskládáme si trojvrstvý sendvič - svrchní látka, vatelín, popř. vliselín, podšívka (pozor, rub obou látek leží na vatelínu) - a libovolně proštepujeme. Já s oblibou šiji látací patkou se spuštěnými podávacími zoubky tzv. meandr, látkou musím hýbat sama. Dá se to ale prošít rovně, třeba do mřížky. To prošití nemusí být nijak husté. Prošívání by mělo být asi 3-4cm od kratších stran obdélníku (kvůli pozdějšímu začištění horního okraje tašky) nebo mít už přesně nachystanou velikost vliselínu.
Pak si uděláme lem  horní strany kapsy.

Proštepovaný základ tašky, dvě kapsy a popruh

Nyní je na řadě našití kapes a popruhu. V tomto bodě je potřeba být trochu pozornější a pečlivější, pro dobrou funkci tašky je důležitá souměrnost. Někdy pomáhá vzor látky, jinak je lepší osu naznačit křídou.  Dalším důležitým požadavkem je stejná délka uší (nepřekroutit popruh, leží pořád na jedné straně).  Rozhodně se vyplatí si popruh a kapsy nejprve našpendlit. Taky je možno tašku přeložit, případně trochu sešpendlit a vyzkoušet ta ucha, jejich délku a nepřekroucenost. Konce popruhu se musí překrývat. Pozor, popruh je šitý vcelku jako jeden kus!
Pokud vše sedí, tak zahneme dolní konec kapes a dvojitě přišijeme, popruh v tom místě odšpendlíme.
Pak následuje přišití popruhu. Popruh kryje boční okraje kapes, jeho přišitím přišíváme i kapsu. Středy popruhu jsou vzdáleny na šířku kapsy, tj. 21cm. Popruh  začneme přišívat asi 5-6 cm od horního okraje tašky (kratší strana obdélníku), podobně na druhé straně nedošijeme až ke kraji (kvůli olemování). Na místě, kde se popruh překrývá, vrchní konec začistíme podehnutím a důkladně(i příčně) prošijeme.

Našpendlení popruhu

Pak obdélník přehneme (podšívkou ven) a sešijeme boky. Předtím si ještě zkontrolujeme horní okraj, aby podšívka a vložka končily asi 4cm pod okrajem svrchní látky a případně zarovnáme.
Šev je možno začistit entlováním, ale dávám přednost olemovat ho proužkem podšívky (šířka proužku 3-3,5 cm).

Boční sešití a začištění

Odšití dolního rohu je potřeba naznačit a našpendlit. Šijeme kolmici asi 6,5-7cm od špičky, délka by měla být kolem 14-15cm. Je dobré odšít oba rohy, pak tašku obrátit a podívat se, jak to dopadlo. Pokud jsme spokojeni, můžeme špičku odstřihnout a šev začistit. Pokud se nám něco nezdá, dá se šev opravit.

Odšití rohů u dna

Nakonec se zalemuje horní okraj a došijí popruhy až nahoru. Doporučuji prošít popruhy u vrchu třeba hustým úzkým entlováním,

Hotová taška

Tak tahle taška je v pořadí už pátá, rozměry šiji mírně odlišné, podle potřeby.
Výsledný vnější rozměr je zhruba 15cm (šířka dna) x 34cm (výška) x 35cm (délka dna). Někdy vkládám dovnitř obdélník z kartonu, aby taška držela tvar.
Možná je tento popis zbytečně podrobný, zkušeným švadlenkám se omlouvám.