Starosti s jehňaty

Koncem dubna se narodila další jehňata. Největší překvapení nás čekalo u stařičké ovce Leny - narodila se jí trojčata, všechna vypadala zdravě.

Trojčata - je jim půl dne, chodí se napít k mámě a odpočívají.

U trojčat je potíž, vždycky jedno bude trochu ošizené. Navíc tahle ovce se skoro vždy dva dny po porodu "složila". Museli jsme jehňata přikrmovat a ovci napájet z lahve roztokem glukozy. Stalo se to i tentokrát, jenže nakonec to nedopadlo nejlíp. Jedno z jehňat dostalo průjem a vydrželo jen tři dny, ovci jsme udrželi naživu skoro týden. Zůstali dva sirotečci - dvě malé ovečky.

Sirotečci mají 2 týdny - vlevo je Kukačka, vpravo Mazlík.

Kukačka se ještě za života svojí mámy snažila vecpat k jiné ovci a skoro úspěšně. Snažili jsme se tomu zamezit, protože pak by hladovělo jiné mládě a my bychom nevěděli, které vlastně potřebuje přikrmit.

Mazlík - je drobnější, není moc aktivní, trochu kulhá, tak jí dávám stopové prvky jako selen, hořčík apod, protože to může být nějakým jejich nedostatkem. Z lahve ale pije s chutí plnou dávku.

Skoro se nezajímáme o ostatní jehňata, protože těm nic nechybí. Mají svoje mámy a někdy už neví, co roupama dělat.

Kukačka si přišla zjistit, jestli by ještě nemohla něco dostat. Tohle jehně je mimořádně životaschopné a navzdory nepřízni osudu se o sebe umí postarat.

Kukačka a Mazlík mají 4 týdny, dostávají 1/2 litru mléka dvakrát denně a trochu už se pasou. Dáváme jim čerstvé kravské mléko, jezdíme pro ně na blízkou farmu. Za měsíc budou dostávat mléko už jen jednou denně a až jim budou tři měsíce, tak budeme mít konečně pokoj s krmením. Poučení pro příště - nechávat si jen mladé a zdravé bahnice, odpadne tak spousta práce a starostí.

Fialová? Fialová!

Někdo nemá fialovou barvu rád. Ani jako ostín. Znám ale jednu malou holčičku, která od oblíbené růžové přešla na odstíny fialové.

Na zahradě se nám rozmnožila pažitka, úplně zdivočela. Teď zrovna kvete.

On ten nafialovělý kvítek je vlastně hezký.

Nedaleko zahrady zaseli políčko máku. Už trochu odkvétá, ale pořád ještě je to pěkný pohled. Vlčí mák se tam nějak vetřel, ale je vlastně taky hezký.

Pyl je žlutý, včely si tohoto bohatství docela užívají.

Na vlčím máku je nakonec taky něco nafialovělého - pyl. Vypadá to, že má modrofialovou barvu, ale když ho včely posbírají, slepí medem, tak se v buňkách bude jevit tmavý až do černa.

A ještě něco nafialovělého. Dozrává mi kamčatská borůvka. Chuťově nedosáhne na tu kanadskou, ale teď zjara jsou jakékoliv čerstvé plody vzácné, tak ozobávám každičkou bobulku.

A na závěr něco z počátku jara - fialky.

Tvarohová pomazánka(nebo nějaká obdobná), trocha pažitky a hrst fialek. Když jsou čerstvé, pěkně zavoní a docela chutnají.

Fialová je opravdu dobrá!

Louhované preclíky neboli Laugenbrezeln

Zvu vás k malé exkurzi do bavorské, resp. švábské kuchyně. Je to pochutnání hlavně pro pivaře. Louhované pečivo se dá zakoupit např. v Kauflandu. Moje preclíky byly srovnatelné, hlavně byly úplně čerstvé, což je u kynutého pečiva skoro zásadní.
Louhované - to znamená, že jsou před pečením namáčeny v louhu sodném. I když se prý dá čistý potravinářský louh zakoupit v lékárnách, moc bych na to nespoléhala a z hlediska bezpečnosti práce bych si s tím radši nezahrávala. Za přítomnosti dětí už vůbec ne. Dá se použít i jedlá soda bicarbona (NaHCO₃), ale je to moc slabá zásada. Silnější zásaditost se získá jejím tepelným rozkladem. Stane se z ní uhličitan sodný (Na₂CO₃) neboli soda na praní, ovšem potravinářské kvality. Zásaditost je vyšší než u jedlé sody a není nebezpečná jako louh sodný.

Na plech vyložený alobalem jsem nasypala 100g jedlé sody a pekla v předehřáté troubě  na 120-130 stupňů po dobu 60 min . Dá se připravit předem, ale musí se neprodyšně uzavřít, aby nenavlhla, Jinak máme zpátky sodu bicarbonu.

Připravíme si kynuté těsto např. z těchto surovin:

• 200 g (ml) vody (dá se použít i mléko nebo napůl pivo+voda)
• 50 g měkkého sádla (nebo polovinu jiného tuku jako máslo, Hera apod.)
• lžička cukru
• 1- 1,5 lžičky soli
• 400 g hladké mouky (možno dát až polovinu polohrubé výběrové)
• 20 g droždí     

Vykynuté těsto prohněteme a rozdělíme ho na 8 stejných kousků. Každý kousek těsta rozválíme na obdélník, ten srolujeme a spoj seštípáme.

Vzniklý váleček rozválíme na 50-60 cm dlouhý váleček, který se směrem ke koncům ztenčuje a vytvarujeme preclík.

Preclíky necháme pod utěrkou asi 15min kynout.

Do kastrolu jsem dala asi 3/4-1 litr vody, přivedla k varu, pak vhodila 100g pečené sody. Do vřící vody jsem vložila preclíky, počítala do deseti, obrátila a opět počítala do deseti. Vyndávají se děrovanou naběračkou, nejlépe tou velkou plochou na sbírání pěny.

Troubu si předehřejeme na 250 °C, plech vyložíme pečícím papírem. Ovařené preclíky se potřou žloutkem a posypou hrubou solí. Ostrým nožem nebo žiletkou se nařezávají na "bříšku" - té nejtlustší středové části. Peče se 15-20min, nutno hlídat.

Povrch je jakoby glazovaný, má mírně nahořklou chuť. K pivu jsou vynikající, namazané máslem a medem dobré nejsou.

Tak zas někdy si je udělám s dobrou klobáskou a pivem, ani nemusím jezdit do Německa na Oktoberfest.