13. ledna 2019

Mít nohy v teple


To je opravdu důležité. Pokud v zimě člověk sedí delší dobu u počítače nebo u televize a má na nohou jen ponožky nebo pantofle, jsou nohy studené, i když se topí. To by už muselo být extra přetopeno, aby bylo teploučko i při zemi. 
Mám pár jehněčích kožešin, které začínají přebývat, a tak jsem se pustila do výroby papuček. Vzhled není rozhodující, nohy mám většinou pod stolem.
Inspirovala jsem se tady.
Je potřeba obkreslit chodidlo, tužku držet kolmo. Vepředu přidat 1cm a pak ještě dokola 1cm (0,5cm kvůli pohodlí+0,5cm na švy). Případně na to pohodlí přidat ještě o trochu více. Pak se krejčovským metrem nebo nějakou stuhou zjistí obvod toho modelu chodidla. Střih druhé části papuče vychází z obdélníku - délka se rovná obvodu střihu chodidla, šířka odpovídá požadované výšce papuče. Obdélník se přišije po obvodu podešve, ve špičce se nechá trochu nedošitý. Pak se přímo na noze  zjistí, jak se bude na nártu modelovat. Platí - dvakrát měř, jednou řež. 
Mám ten nártový šev trochu šejdrem, příště to bude lepší.
Šila jsem šev srstí k sobě, takže je vidět. Ten nártový šev se nedošívá až nahoru, aby se to dobře nazouvalo.
Určila jsem ke zpracování ještě další poněkud ošuntělou kožešinu a zkusila jiný střih. Inspirace zde. Udělám je ale nízké.

Rozpracováno: na jednom nártu mám šev, nechtělo se mi rozřezat další kožešinu, takže vzhled jde stranou.
Samozřejmě je potřeba pevná režná niť, raději dvojmo. Bez náprstku by to vůbec nešlo.
Neocenitelnými pomocníky jsou tyto svorky, nahrazují špendlení a jsou mnohem lepší. Patchworkářky to znají.
Zatímco toto píšu, lebedím si už v mých "ovečkách".


Žádné komentáře:

Okomentovat