Grissini

Jsou to tyčinky z kynutého těsta, díky oleji a prudkému pečení trochu křupavé. Je to typicky italský produkt, známý a rozšířený  po celém světě.
Grissini jsou původem z Torina, někdy z poloviny 16.století. Říká se, že je vynalezl místní pekař na žádost lékaře, který pečoval o malého syna vévody savojského. Ten totiž trpěl vleklými zažívacími obtížemi.
Šlo o to vyřadit ze stravování nedopečený chléb (spíš bílé pečivo bagetového typu) s měkkou střídkou. Pan doktor byl asi dobrý praktik. Přichází mi na mysl skrmování pečiva domácím zvířectvem. Nikdy se nemá dávat koním, ovcím a dalším přežvýkavcům čerstvé pečivo. Jedině sušené, rozdělené předem nebo potom na menší kousky, případně nadrcené. Pokud dáte zvířatům čerstvé pečivo, může jim v zažívacím traktu zkvasit a nebezpečná kolika je může i zahubit. Někdo namítne, že v žaludku se pečivo stejně namočí. Pak ovšem zapomíná, že v žaludku jsou žaludeční šťávy, které hned začnou to suché pečivo štěpit. Čerstvé pečivo ale rozměkne, nějak ten žaludek ošálí, postoupí dále do zažívacího traktu, který mají přežvýkavci hodně dlouhý, a tam zkvasí, mohou se pomnožit nevhodné bakterie, třeba klostridie, a malér je na světě. Člověk má zažívání podobné spíš všežravému praseti, kterému nějaká ta šlichta neuškodí. Malý vévoda měl asi zažívání velmi citlivé. Však vzpomeňme i na tzv. lázeňské suchary, doporučované při žaludečních a střevních dietách. Grissini ale zachutnaly i zdravým lidem a velmi se rozšířily.

Recept:

• 500g hladké mouky 00, nejlépe Extra nebo speciální mouka na pizzu
• 280 ml vody
• 15-20g čerstvých  kvasnic
• 8g soli  (2 rovné čajové lžičky)
• 50g panenského olivového oleje
• lžička maltózy nebo medu nebo cukru (kvůli kvasnicím)
• lžíce semoliny (tvrdé pšenice), lze použít lžíci jemné dětské krupičky, příp. hrubé mouky

Vypracujeme těsto a vytvoříme placatý bochánek nebo rozválíme na obdélník zhruba o velikosti plechu. Těsto přikryjeme a necháme skoro hodinu kynout.
Pokud máme těsto rozválené natenko, můžeme po vykynutí pomazat olejem a rádélkem vykrajovat proužky o šířce 1cm a délce 20cm. Vezmeme oběma rukama a opatrně natahujeme na dvojnásobnou déku (asi na délku plechu). Předem nebo až na plechu posypeme mákem nebo sezamem, případně drceným kmínem.  Pečeme 12-15min na pečicím papíře v troubě vyhřáté na 200-220°C. Pečou se do růžova. Délku pečení si musí každý odzkoušet podle svojí trouby.

Vykynuté těsto jde pěkně natahovat, drobné nepravidelnosti nevadí, ale nemá to být zas až moc rozdílné kvůli pečení - někde by se to už pálilo, jiná část by byla nedopečená.

Nejlepší jsou čerstvé, druhý den už to není ono, ale k vínu to bylo vynikající.

Pokud krájíte z placatého bochánku, tak se každý plátek rozdělí na tenčí proužky a zase natahuje. Musíte mít ostrý velký nůž. Mně se to osvědčilo rádélkem.
Zdrojů je na internetu habaděj, takže si můžete vybrat, jak na to.
http://ricette.giallozafferano.it/Grissini.html
http://megvkuchyni.cz/party/grissini/
https://www.chefkoch.de/rezepte/847721190207649/Grissini.html

Varianta Grissini ritorti - kroucené grissini

http://ricette.giallozafferano.it/Grissini-ritorti.html

Potřela jsem olejem a zlehka pomazala pikantním kečupem vlastní výroby.

Pak se ten proužek dle návodu má dlaněmi válet po desce, každou polovinu proužku vzájemně opačným směrem. Jak vidno, pěkně se mi to patlalo, tak obě ruce pracovaly na jedné půlce, kterou jsem lehce nadzdvihla a na konci zkrucovala, pak se podobně dodělala druhá půlka. 

Výsledek až tak špatný není, ale pokud jsou natřené, je to jednodušší bez kroucení.

Doporučuji připravit pro návštěvy, které nemají rády sladkosti, ale dají si rády skleničku dobrého vína.